Dramatická pravděpodobně

neděle 13. prosinec 2009 09:20

         Když mi přišla pozvánka na premiéru Raskolnikova, bystře jsem usoudil, že půjde o Dostojevského. Mátlo mne ovšem trochu tvrzení o české premiéře, Zločin a trest tady byl už mnohokrát.  

 

         Jak už to tak bývá, pravda byla na půl cestě. Leo Birinski opravdu vyšel z Dostojevského, ale s tématem si pohrál po svém. Autora jsem neznal a s překvapením četl o jeho životě a díle. Narodil se pravděpodobně v r. 1884, zemřel pravděpodobně v r. 1951. Jeho hra je pravděpodobně už sto let stará a řada pravděpodobně v jeho životě byla i záměrná, stvořená jeho pobavenou mystifikací. V době vzniku hry byl určitě  Dostojevský autorem, který hýbal světem vzdělanců, téma zločinu a následného trestu patří pořád ke kmenovým tématům naší kultury.

         O to víc mne zajímalo, jak si s věčným tématem viny a trestu poradí soubor mladých z party, která si říká Ty-já-tr. Podrobně se o ní rozepisovat nebudu, přidám odkaz na rozhovor, který jsem kdysi vedl s šéfkou té party a režisérkou představení, Radkou Tesárkovou.   http://josefhejna.blog.idnes.cz/c/68766/Jak-se-dela-detske-divadlo.html Úroveň představení byla až překvapivě slušná, herecké výkony vyrovnané, zejména mladí představitelé mladých (trochu rozervaných) intelektuálů věrohodní. Sympatické bylo i vygradování představení v poslední třetině. Soubor hrál v arénovém prostoru, což na interprety klade zvýšené nároky. Úvahy o morálce, osobnosti a její roli ve společnosti, naznačený motiv Lužina, asi jedné z nejodpornějších postav ve světové literatuře, trochu detektivka, hodně filozofická meditace, ale nabízená věrohodně, skoro bych napsal autenticky.

         K divadélku Radar v Holešovicích mám léta vztah trochu intimnější, potkal jsem tam pár přátel, viděl několik zajímavých inscenací, vypil i něco vína. Nepřekvapuje mne, že ten malý sklepní prostor trochu praská ve švech, protože se tam zájemci o práci v Ty-já-tru pomalu nevejdou. Funguje tam totiž mladá parta, která našla společný zájem, divadlo, literaturu, kulturu vůbec. Pokud k tomu ještě přidáme sympatie, lásky, možná i rozchody, je to krásný živý organismus. Živý i živoucí, přejme mu dlouhé trvání, laskavé soudce možných mladistvých vin, ale, a možná především, příjemnou ochutnávku někdy sladkých, jindy trpkých vín života.

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora