INRI

pátek 6. duben 2012 16:40

Hodně se z BB stahuji. Mám kam psát a některé texty nabízím přednostně jinam. To jsem udělal i s tímto, vyšel na SeniorTipu. Paní šéfredaktorka mi ovšem napsala, že by ho mělo číst více lidí, že bych to přece mohl publikovat i tady. Pokud je to něco proti něčemu, ať to adminky stáhnou. Já nemám potřebu podvádět, abych byl v čele žebříčků. Pokud to nevadí, berte to současně jako můj pohled na mysterium Velikonoc a přání krásného prožití svátků.

 

Nedávno jsem zahlédl, jak se v jedné televizní znalostní soutěži ptali, co znamená ten nápis na kříži ukřižovaného. A soutěžíci překvapivě věděl: Ježíš nazaretský, král židovský. Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum.

Občas chodívám okolo jednoho kříže zapadlého v ruchu velkoměsta. Mám rád symboliku křížů, zejména mám rád různá boží muka a křížky u cest na kamenných základech. Často už nápisy na nich mizí, stejně jako mizí i povědomí o původním významu křesťanských svátků. Pořád jsou ale symbolem víry našich dědů a pradědů. Víry patrně překonané, někde i vyčpělé, ale také víry, která vedla největší lidské duchy třeba ke kráse baroka, gotiky. Hlavním posláním všech chrámů je přece obracet oči i mysl vzhůru, k nebesům. Tam, kde podle křesťanů sídlí jejich trojjediný Bůh.

Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. U dětí je jistě překonávají Vánoce, ale mysterium jarních svátků je vlastně základem křesťanství. Ježíš se obětoval pro lidi, byl tupen, mučen, umíral v bolestech a sám. Jeho poslední slova prý byla v aramejštine: Eli, eli, lama sabachtáni. Bože, bože, proč mne opouštíš. Bůh ovšem svého lidského syna neopustil, oživil ho a povolal k sobě na nebesa, aby mohl spolu s otcem a Duchem svatým shlížet na obřady, které i k jeho poctě lidé slouží v krásných chrámech.

Velmi jsem zjednodušil ten základní příběh a dokonce ho ani neironizuji, jak je jinak mým zvykem. Ale takové je poselství křesťanských Velikonoc: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Ne více, ne méně. Já vím, je to úkol neřešitelný, ideál. Přesto bychom se občas měli vracet i k poselství Velikonoc, nejsou to jenom pomlázky, kraslice, koledy. Je to také poselství lidství, vztahu člověka k člověku, příběh toho, který trpěl za jiné. Příběh lidského obětování. “Tvá vůně mne zaujala, vdechl jsem ji a dychtil jsem po Tobě. Okusil jsem Tě a po Tobě lačním a žízním. Dotkl ses mne a vzplanul jsem touhou po Tvém pokoji. „ Tahle modlitba je z 5. století, ale pořád dojímá svou upřímností.

 

http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=3227

 

 

 

 

 

 

 

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora