Konec jedné epochy?

neděle 15. červenec 2012 17:17

   Informace, že prakticky úplně končí klasické promítačky na film, mne vzala za srdce. Trochu jsem s nimi kdysi přišel do styku, a tak si dovolím malou, nostalgickou vzpomínku. Už dlouho mám v úmyslu sepsat praktiky socialistického filmového kšeftu, ale nějak to odkládám. Zdůrazňuji, že neručím za technickou přesnost textu. O tu mi ani nejde, naopak uvítám, když mne někdo doplní.    

 

Už ani nevím s jistotou, zda jsem někdy dokončil kurs promítače. S jistotou ale vím, že jsem nikdy promítat nemusel, což bylo určitě velké štěstí pro filmové diváky. Tak jenom připomenu, že kino mělo běžně dvě promítačky. V osmdesátých létech to byly nejčastěji typy Meopton 5. Byly ovšem i jiné, zahraniční, Alfa na film 70 mm měla kvalitnější. Pokud si dobře vzpomínám, nějaký předpis dokonce ukládal, že v profesionálním kině musí být přítomni promítači dva, snad tam vznikal nějaký plyn, ale tady za přesnost neručím.

Ústřední půjčovna filmů dávala do provozu maximálně tak deset kopií od jednoho titulu. Ty se potom distribuovaly různě po republice, často dost složitě, podle pevného harmonogramu. K tomu se snad někdy vrátím. Film přišel do kina v pevném umělohmotném obalu a povinností promítače bylo si film projet, zkontrolovat a připravit na promítání. Jedna cívka měla asi 600 m filmu, což bylo zhruba dvacet minut promítacího času. Z logiky věci je tedy jasné, že jeden film míval okolo pěti cívek. V promítací kabině byly dva projektory, když jedna cívka dojížděla, schopný promítač musel citlivě prolnout na druhou. Promítači měli i různé fígle. Na konec cívky třeba vkládali kovovou minci, ta vypadla a promítače probudila. Občas ještě v televizi zahlédnu, že projde značka, která bývala na filmech. Myslím, že na konci byly dvě, většinou v horním rohu obrázku. Na první značku promítač startoval druhý projektor, na druhou prolínal. No a do vypnutého projektoru nasadil další díl.

My starší možná ještě pamatujeme, jak jsme nebyli schopni pochopit děj filmu. Příčina mohla být prostá. Promítač prohodil díly. Občas se v kabině dost pilo, občas jenom ležérně sáhl vedle. Ostatně, byly i filmy, u kterých si toho nikdo ani nevšimnul. Také jste jistě zažili, že se promítači zcuchal film, v sále se chvilku rozsvítilo a jelo se dál.

Znal jsem se s ředitelkou Filmového podniku po r. 89. Už příspěvkovou organizaci jenom vedla k likvidaci a vyprávěla mi, kolik projektorů šlo vlastně do stoupy. Velká Praha měla v osmdesátých létech okolo stovky kin, projektory se svezly někam do skladu, pár nejlepších šlo možná k dalšímu využití, zbytek do šrotu. Nepláču nad tím, je to logická daň vývoji techniky. Smutno mi ale trochu bylo. Pro mne tím skončila doba mládí i zralosti.

 

 

Josef Hejna

Poslední články autora

JaromírPro "fandy"11:3717.7.2012 11:37:13
Marek TrizuljakTrochu ještě k té nostalgii starých promítaček13:2716.7.2012 13:27:12
josef hejnaDěkuji. Tak postupně.09:5916.7.2012 9:59:48
Marek TrizuljakLído, dobře jste pripomněla lidi07:1616.7.2012 7:16:31
HelenaNostalgicky vzpomínám00:0116.7.2012 0:01:24
Lída V.A ještě jsem se dočetla,23:4615.7.2012 23:46:22
Marek TrizuljakHromadná likvidace podobných věcí23:2015.7.2012 23:20:07

Počet příspěvků: 7, poslední 17.7.2012 11:37:13 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.