Statečný gentleman

středa 16. duben 2008 21:52

Jsi sám, co nejmíň gest,
nic na odiv…
V. Holan

Nejen Jaroslav Seifert byl přesvědčený o tom, že náš národ pobělohorským exodem šlechty trochu ztratil tvář, statečnost, charakter. O to víc bychom si měli vážit osobností, skutečných rytířů ducha.

Dvacátého dubna uplyne třicet let od úmrtí Ferdinanda Peroutky (6. února 1895 Praha – 20. dubna 1978 New York). V řadě komentářů budou jistě vzpomenuty jeho zásluhy o stát, jeho knihy, dramata, význam jeho skvělé Přítomnosti. Rád bych vyprávěl o pár drobnostech, které tak známé nejsou, přesto charakter tohoto nadčasového génia, nejen novinařiny, dokreslují. Pro vyznavače různých diplomů a vysvědčení bude možná překvapením, že Peroutka snad nedokončil ani středoškolská studia. Nematuroval. Zajímavý je osud jeho skvělého časopisu. U zrodu Přítomnosti stál sám prezident, který na její založení věnoval osobní dar, 500000 Kč. Což tehdy byly ohromné peníze. A Peroutka z nich nezpronevěřil ani desetník, celou částku předal vydavateli a díky tomuto „prezidentskému věnu“ potom mohl vydávat naprosto nezávislý časopis, ani pravicový, ani levicový, nezávislý. Přítomnost byla dlouho hluboce prodělečná, ač prestižní. Ale je třeba také konstatovat, že ač si prvního prezidenta velmi vážil a za mnohé mu vděčil, i k němu uměl být kritický. Přítomnost se těšila tak skvělé pověsti, že se k ní chtěli vrátit i němečtí okupanti na popud „hlavního kolaboranta“ Emanuela Moravce. Přivezli Peroutku z koncentráku (byl tam už od r. 1939) a nabídli mu spolupráci na obnovené Přítomnosti. Peroutka kategoricky odmítl a vrátil se do koncentráku, z něhož ho osvobodil až rok 1945. V osvobozeném státě se potom vrátil k novinařině, ale protože se záhy stal hlavním protihráčem demagogického Rudého práva (a v brilantní argumentaci je snadno přehrával), po „vítězném únoru“ věděl, co by ho čekalo. Emigroval a dožil v emigraci, nenáviděný komunisty nejen pro úspěšné působení ve Svobodné Evropě. Do milované a svobodné vlasti už se vrátil jenom jeho popel. Jako vzpomínka na šlechtice ducha, skvělého novináře, Čecha roduvěrného, ale i kritického.
A skvělého mariášníka, prý. To ho v mých očích zdobí rovněž velmi. Jsem totiž mariášník jenom průměrný. Skončím citátem. „Dosud jsem mluvil o logice a politice. Snad je třeba promluvit také o lidské povaze, aby obraz byl úplný. Psychologie nemá tolik pevných zákonů jako fyzika, ale zdá se, že má alespoň jeden pevný zákon: člověk, který byl ponížen, snaží se pozdvihnout se“


Josef Hejna

Poslední články autora

mi.liomluva19:3817.4.2008 19:38:01
Josef Hejnami.li, díky,17:2617.4.2008 17:26:47
NULINu, to je14:4517.4.2008 14:45:46
Jiří HermánekRE: Fafa, prezidentský dar08:3717.4.2008 8:37:20
mi.lidiky za dobry clanek08:0117.4.2008 8:01:31
FafaJina doba;02:0017.4.2008 2:00:11

Počet příspěvků: 6, poslední 17.4.2008 19:38:01 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.