Odbory nemusím, ale…

čtvrtek 14. listopad 2013 07:41

K odborům jsem se tady už vyjadřoval víckrát, a když vidím darmožrouty jako Škromach nebo ten rozeřvanej pražskej oranžovej lídr, otevírá se mi v kapse kudlička po bráchovi. Ale…

Věci v mém světě nikdy nejsou černobílé a byl jsem dost zvědavý, jak dopadne spor horníci – vedení na Ostravsku. No a zdá se, že horníci vyhráli bitvu. Jestli i válku, kdo ví…

Někde myslím v titulku nějakého blogu jsem zahlédl názor: za jednatřicet tisíc měsíčně bych každý den nefáral kilometr pod zem. Zamysleme se nad tím. Fáral jsem v životě jenom jednou, na exkurzi a asi 600 metrů hluboko. Tenkrát jsem byl ještě zdravý, fyzicky celkem zdatný čtyřicátník. A nebyl to zrovna jásavý dojem. Měli jsme za průvodce docela vtipného štajgra, který prý nás vodil i na místa méně navštěvovaná (možná to vyprávěl každé exkurzi) a někdy se opravdu tajil dech. Sloje tak metr vysoké, havíři tam leželi na zádech a opravdu v potu tváře dobývali ten černý chléb. Kousek dál sloje vysoké tři metry, skoro komnaty a štajgr nás ujišťoval, že raději přecházejí ti z těch větších do těch úzkých. Přechod z metrových slojí do těch prostorných prý na havíře působí tísnivěji.

Strávit v tom stresujícím prostředí denně několik hodin ve svitu blikavých lamp a světel a ve skřípotu vozíků plněných čerstvě narubaným uhlím, to asi není zrovna svět inspirativní a hodný závisti. Netuším, jaké mají příjmy, ale asi těch třicet možná čistých, bude zhruba odpovídat.

A tady se dostávám k problému, který je jedním z častých témat mého psaní. Srovnatelnost pracovních výkonů. Občas jsem zahlédl v televizi nějakého politika (nejčastěji z ODS), který sděloval nadšeným divákům, že sice vydělává hodně, ale proto, že je mimořádně schopný. Většinou už neřekl čeho, ale to pozorný divák vytušil. Ostatně ti nejschopnější se jmenovali třeba Řebíček, Drobil, Dalík, ale i Drábek, Janoušek, Rittig.

Neznám platy vrcholových manažérů OKD, ale tipnul bych si, že výdělky havířů převyšují násobně. Jistě i schopnosti. Zdá se, že v téhle bitvě byly na jedné straně barikády trochu nadstandardní možnosti rodin i třeba osamělých rubačů a na druhé velmi nadstandardní možnosti „bílých límečků“, kteří své schopnosti prokazují v klimatizovaných kancelářích.

Jsem vlastně celoživotní „bílý límeček“ ve výslužbě, ale v téhle bitvě jsem fandil těm „neschopným“, co svůj černý chléb dobývají biblicky, v potu tváře.

 

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora