Nejen o rasové čistotě

pondělí 10. únor 2014 08:12

Už v minulosti jsem absolvoval festival Jeden svět, přehlídku velmi zajímavých filmových dokumentů o lidských právech z domova i zahraničí. Mnohé z nich mne zaujaly, těšil jsem se na jeho další pokračování. Je za dveřmi. Od 3. do 12. března proběhne v kinech Světozor a Lucerna už 15. ročník této pozoruhodné akce. Snad vám mohu nabídnout pár filmů, které budou k vidění.


Potěšilo mne, že na produkování filmu Pavla Štingla Eugéniové se výrazně podílela i Česká televize. Vznikl zajímavý dokument nejen o eugenice, tedy snahám o biologické a sociální zušlechtění lidstva, ale také o eutanazii, ovšem trochu podivné, občas v podání propagátorů „rasové čistoty“. Ale postupně.
Dokument přiznává, že potřeba šlechtit a kultivovat lidské plémě není nová, naopak. Uvažoval o ní už Platon. Utopista Cammpanola požadoval, aby souložili vybraní samci s vybranými samicemi. Dokument to téma zasvěceně, s vkusnou ironií otevírá.
V sovětské totalitě se například prosadila „vědkyně“ Lepešinská, kdysi ve Švýcarsku skvělá kuchařka, k níž chodil na gáblík i mladý Lenin. Potom jako sovětský vědec vysvětlila dalším, stejně kvalitním, že rozbité vejce se opět stane vejcem celým, protože základem jejích vědeckých dogmat je téze o nezničitelnosti materiální podstaty živé hmoty. Jarovizace pšenice jiného „vědce“ Lysenka se zase podepsala na hladomoru na sovětské Ukrajině.
Je skoro definičním znakem každé totality, že věda se řídí rozmary vládních papalášů, a tak ta pravicová německá totalita určitě nezaostávala. Hitler vsadil na rasismus, a tam pochopitelně čistota rasy a eugenika hrály roli zásadní. Překvapivé ale je, že nucenou sterilizaci méněcenných a asociálních zaváděly některé státy USA už v roce 1907 a například ve Švédsku platil od roku 1935 až do roku 1975.
U zrodu eugeniky stáli do jisté míry i Darwin a Slezan Mendel. Ovšem až snad fašisté dovedli ke zrůdnosti teorii o tom, že Bůh stvořil člověka, aby pečoval o jeho dílo, a z toho ještě plyne, že o boží dílo mohou dobře pečovat jenom ti rasově nejčistší. Překvapivých a běžně neznámých informací z této oblasti je tu uvedeno daleko více.
Druhá část skvělého dokumentu se věnuje především našim zemím a protektorátu Čechy a Morava. Rasové minimum, rasový val, to jsou pojmy možná už trochu zapomínané. Stejně jako možná už nevíme, že Hitler vyhlásil Prahu městem vědy Říše a Německá Karlova univerzita v Praze měla mezi svými vědci řadu puncovaných rasistů. O pár kilometrů dál „rasově čistí“ SS nezůstali jenom u vyvraždění obyvatel Lidic, ale změnili i ráz krajiny, přeložili tok potoka, doslova nenechali kámen na kameni. Možná dokonce s požehnáním „rasově čisté“ vědy.
Takovou hořkou a drsnou tečkou za dokumentem je návod, podle kterého se z tuku obětí, otrávených v plynových komorách, vyrábělo mýdlo pro německé vojáky na frontě.
Nejsem nadšeným konzumentem dokumentů o hrůzách holokaustu, ale tohle je velmi vkusné a potřebné memento. K účinnosti dokumentu určitě přispívá i fakt, že při komentářích autoři použili i zajímavé literární texty Patrika Ouředníka.

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora