Sbohem Věro

neděle 16. únor 2014 16:26

Patří to k životu, vím. Vím i to, že v jisté době se kácí v našem lese. Jenomže odcházejí ty, které byly milými břízkami, když my už zráli od kořenů, pevně a možná i trochu zeširoka.

 

 

 

 

 

 

Věra patřila ke kamarádkám z nejmilejších. Občas byla i mým naučným slovníkem. Vzděláním i povoláním knihovnice mi už v době  předinternetové „googlovala“ různé pojmy. Politici v každé době používají rádi nová cizí slova. Když jsem někdy zatápal, stačilo zavolat Věře, ta prošla slovníky a encyklopedie a za pár dnů jsem dostal přesný a stručný výtah. Byla to kamarádka půvabná, chytrá, ale i velká bojovnice.
Život se k ní netočil často tou návětrnou a příjemnější stranou. Potkaly jí osobní tragédie, rvala se s nemocí, ale vždycky uměla být trochu nad věcí, moudrá a ironická. Neslyšel jsem ji plakat, stěžovat si, ačkoliv jiná kamarádka, lékařka, mi jednou naznačila, s čím se Věra dokázala poprat. Mladou krásu trochu odvál čas, ale moudré a krásné ženství dlouho zůstávalo.
Přemýšlím o tom, ta moje, občas přezdívaná Šmudla (věru ne pro nečistotnost), se narodila v úplně stejný den jako Věra, 16. února. Narozenin se nedožila žádná, ve vzpomínkách přátel zůstanou obě.


Sbohem Věro…

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora