Zbyteční a opuštění

středa 19. březen 2014 07:58

       Já vám zůstal stát, jako by do mne hrom uhodil. Víte, já mám paměť pro tváře, ale toho člověka jsem jakživ neviděl. Takový vám to byl titěrka, příšerně špinavý límec, dole roztřepané kalhoty, místo kravaty křivý uzel, no, bída; ohryzek mu skáče po krku, slzavé oči, na tváři tuková boule, a ještě ke všemu má jednu nohu nějakou špatnou —„Děkuju uctivě, pane,“ řekl s dojemnou zdvořilostí a starosvětsky hluboko smekl. „Velice laskav.“ Ještě jednou zamával kloboukem a belhal se s jakousi zvláštní důstojností dál. Já vám řeknu, zůstal jsem stát a koukal jsem za ním s otevřenou hubou. Tak tohle je můj anonym!                                                                                                                                                          Karel Čapek                   

Karla Čapka mám rád obecně a dlouho. S anonymy si kdysi užil své. Čas ovšem výrazně trhnul oponou a žijeme v době nejen internetové. Žijeme v době virtuální reality, svět anonymů se obohatil o další rozměry. Ovšem jedno zůstává pořád. Opuštěný a zbytečný svět anonymů, pomlouvačů, nenávistných kádrováků, kteří žijí hledáním špíny na názorové oponenty. Nezávidím jim jejich zploštělý obzor. Také si občas představuji jejich vnitřní vyprahlost, ubohost, bídu.

Naštěstí nemám tu potřebu, ale kdybych snad i měl, uvědomil bych si, doufám, že názorový oponent měl a má také svou rodinu, rodiče, děti. A to, že pomlouvat před dětmi jejich rodiče je podlost z nejhnusnějších, věděl už Dostojevský. Patrně to pořád netuší ti zbyteční a opuštění, citově vyprahlí blátošlapové, kteří se plíží nejhlubšími kanály názorových oponentů a hledají špínu všude, jenom ne u sebe. Říkám si, že snad nepoznali něhu bezelstných a milujících dětských tlapek, rovné kamarádství bez podmínek, ale tolerantní, chápavé. Nikdo jim ještě nevysvětlil, že v kanálech to vždycky smrdí, a kdo se hrabe v exkrementech, nemůže vonět člověčinou.

Patrně můžeme jenom politovat produkty duševní bídy a nicoty, kteří se s nepřiznanou rozkoší brodí v kališti hnusu a ubohosti. Popřejme jim, aby si někdy mohli smočit alespoň prstíček v křišťálové studánce obyčejného lidství. Možná potom nebudou tak zbyteční a opuštění.

Josef Hejna

Poslední články autora

ZuzkaSe zájmem jsem si, pane Hejno, přečetla14:4123.3.2014 14:41:53
josef hejnaZuzko, děkuji, sleduji to, kamarádka mne07:5123.3.2014 7:51:35
zuzkaZ jiného soudku20:2221.3.2014 20:22:42
Fanyto: Děkuji Fany...11:1221.3.2014 11:12:09
XXXYYYParanoik Hejna sobě přeje a nám píše:21:5420.3.2014 21:54:35
Marek TrizuljakDěkuji Fany za návrh s interním tlačítkem IGNORE19:4020.3.2014 19:40:39
tahedelAnoJosefum dodatwcne vse njlepsi,19:0220.3.2014 19:02:25
ZelenkaPovl hejna z lejna18:1420.3.2014 18:14:38
FanyMalý dodatek15:2620.3.2014 15:26:04
la.MichaelaPřidávám gratulaci ze severních Čech15:0820.3.2014 15:08:58
FanyA dodatečná gratulace14:3920.3.2014 14:39:54
Fany* * * *14:2320.3.2014 14:23:53
Karel DrábekNějak těžko chápu12:0120.3.2014 12:01:02
josef hejnapokračování08:2520.3.2014 8:25:54

Počet příspěvků: 45, poslední 23.3.2014 14:41:53 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.