Chrám charity

pátek 30. květen 2014 08:11

Trochu přeháním, jak je mým zvykem. Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích je takovým mým celoživotním poutním místem. Obdivuji jeho koncepci a současně je s ním svázáno i moje dětství. O to víc mne těší, že vršovická farnost ten krásný sakrální prostor zapůjčuje i pro dobročinné akce.  

 

 

 

Nebudu složitě rozplétat zařízení Paprsek a jeho různé varianty. Jedna se jmenuje Setkání a sídlí v Měcholupech. Při Setkání existuje občanské sdružení Paprskovec a ty dva právní subjekty společně pořádají také setkání v katolickém kostele, jehož prostory jsou půjčovány bez nároku na finanční kompenzaci.

Určitě chodím i za dcerou a její partou skvělých spolupracovníků. Jenom kdo někdy zašel, tuší, co se skrývá za útulnou zahradou velmi zvláštní školy, spíše stacionáře.

Počasí bylo bezútěšné, ale když přišla do krásného prostoru rodina Pěruškova, svět se rozjasnil. Tahle muzikantská a křesťanská rodina se netají tím, že jejich dcera trpí mentálním postižením. Je ale milovanou součástí rodiny a její rodiče i tři bratři každoročně pomáhají i dalším postiženým benefičními koncerty. Celá rodina vystupuje bez nároku na honorář a výnos koncertu jde zcela a jednoznačně na péči o postižené děti.1.JPG

 Nejmladší David roste všem před očima. A violoncello už k němu patří.

2.JPG

 Nenapíšu vám, který z bratrů je který.

3.JPG

 Tenhle ovšem hrál Paganiniho.

4.JPG

 A tohle je milá klientka zařízení, slečna Daniela Kostková.  Pro sponzorský večer si připravila speciální pohádku O houslové klíčence, a dokonce nabídla i výtvarný pohled. Dcera pohádku přečetla, Daniela potěšila svým talentem i pečlivostí.

 

5.JPG

Fotoaparát tiše klekal a tak jsem se více soustředil na krásu hudby v požehnaném sakrálním prostoru. Bach, Schubert, závěrem Stamic a Dvořák... Vršovické lahůdky pro skutečné fajnšmekry. Účast nebyla rekordní, ale tleskalo se potěšeně, a pokud ta moje důchodcovská stovka dobrovolného vstupného někomu prospěje, budu rád. Charita je moje velmi osobní věc. Konám ji pro ty potřebné, ne pro mou slávu.

Tahle fakta snad další komentáře nepotřebují, přidávám ještě pár opravdu ilustrativních fotografií. Počasí se nepovedlo, a tak nedorazila ani dvorní fotografka. Já ze svého chátrajícího kompaktu vyšťáral několik nepodařených záběrů.

Závěrem velmi osobní poznámku: občas tady čtu náboženské a vlastně i protináboženské výkřiky a diskuse. Vypouštím je. Rodina Pěruškova, to jsou pro mne apoštolové křesťanství. Laskaví, vlídní, smíření. A Hlavně: talentovaní. Poděkujme v úctě a pokoře.

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora