Montmartre ve Vršovicích

úterý 21. říjen 2014 08:31

Zajdu občas na chvilku mezi partu mladých, kteří o kvalitě života opravdu přemýšlejí. Možná je svými připomínkami občas trochu štvu, ale proč ne. Jsou jistě ochotní poslechnout si i jiné názory. Na minulém sezení se mluvilo o novém duchu některých částí města. Montmartre tam zazněl jenom jako příměr. Po mém soudu dobrý.

 

Vršovice sice nejsou mým rodištěm, ale jsem náplava opravdu dávná, už od dětství. A uvědomil jsem si, že jsem velkou část života prožil v těsném sousedství lokality, která se pomalu probouzí k nové kráse. Vršovický tržíček ještě pamatuji s pumpou a takový možná romantičtější. Jeho dnešní vzhled není nejestetičtější, ale zásah schopného architekta by určitě pomohl i bez velké finanční injekce. Mezníky „Vršovického Montmartru“ jsou ulice Krymská a Charkovská.

Trochu jsem se tam prošel a uvědomil si, kolik příjemných vzpomínek na tu lokalitu mám. V Krymské stojí několik milých, secesních domů, ale také pár dost smutných trosek. V kdysi dost známém penzionu U Karla IV je v přízemí čtenářská kavárna V lese. Nezašel jsem, ale je to potěšitelná iniciativa. Trochu  výš je zavedená kavárna Plevel, ta už má svou skoro mezinárodní pověst. Ten kousek bývalé periferie opravdu začíná žít svým životem. Nad Grébovkou, spíš vedle ní, se líhnou nové ateliery, kavárny, originální nápady.

Prošel jsem i Charkovskou, před řadou let jsem tady pomáhal zakládat pobočku knihovny. Zanikla už, celkem logicky, a tak mne zajímalo, co najdu na jejím místě. Krásný projekt, rodinná kavárna i s hlídáním dětí je tady snad od začátku října. Mladí lidé ještě s nadšením dokončují drobné úpravy, vedle bude fotografický atelier. Kousek dál ještě pamatuji kvalitní ševcovskou dílnu na jezdecké boty, dneska tam jsou různé krámky se zajímavou náplní a ještě zajímavějšími artefakty za výlohou. Možná tam opravdu něco nového vzniká. Zkusím někdy zajít a podívat se podrobněji.

Když jsem vysupěl až k bývalému kinu Pilotů, vzpomněl jsem si, že vedle něj býval vyhlášený italský zmrzlinář. Myslím, že se jmenoval Bernagozi Amadeo. Jako kluci jsme k němu chodili před koncem prodejní doby a za pár haléřů nám vždycky do papírových kornoutů naložil obří porci zmrzliny, která mu zbyla. Možná by nebylo marné vrátit se ve Vršovicích k tradici skvělé italské zmrzliny.

Cestou domů jsem se zastavil v mém oblíbeném „kapesním divadle“ Mana, které v duchu dávné tradice obnovilo nedělní dětská představení Tentokrát hráli Loutkando Grando aneb kouzelné hraní s barokní hudbou a potěšilo mne, jak se dost houfně scházeli návštěvníci. Divadlo Pod šťastnou hvězdou a Ensemble Inégal, která představení nabízejí, jsou jistě zárukou kvality. Sám už jsem nezašel, ale říkal jsem si, že divadlo má jenom pár stovek metrů k „Vršovickému Montmartru“ a časem se jistě ty dvě sympatické iniciativy propojí.

Prožil jsem příjemné nedělní odpoledne v hezkých Vršovicích.

 

Josef Hejna

Poslední články autora

Marek TrizuljakMoc pěkné vzpomínání08:5323.10.2014 8:53:22
josef hejnaPane Marku, rád s vámi zavzpomínám.19:5721.10.2014 19:57:24
Honza Marek, KanadaJsa bývalý Vršovák,18:2921.10.2014 18:29:01

Počet příspěvků: 3, poslední 23.10.2014 8:53:22 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.