Josefové

čtvrtek 19. březen 2015 08:15

Zvykl jsem si už na to biblické jméno. Navíc dneska jsem zhruba ve věku, v němž měl čekat tesař a pěstoun Josef potomka s osmnáctiletou Marií. Podle některých protestantských větví církve je to na pováženou. Nechci ale řešit křesťanské svaté. Císařský rod Habsburků zdobil také jeden významný Josef, na císařském trůnu II.

 

S Marií Terezií přichází do rodu Habsburků trochu jiný vánek, spíše vichr. Její otec musel Pragmatickou sankcí stanovit, že Marie Terezie může usednout na trůn, ale jenom trůn královský. Ostatně i dcera si musela svoje práva potom trochu vybojovat. Ale nechme stranou i tu hluboce věřící, trochu kredenciozní dámu, která prý velmi milovala svého císařského manžela a přivedla mu na svět třináct dětí. Zajímá nás především nejstarší mužský potomek Josef. Když o skoro sto let později usedal mladý císař František jako osmnáctiletý na císařský trůn, přidal se k svému jménu ještě prapředka Josefa, jako vyznání úcty k jeho památce a významu. Koho vlastně tak uctíval císař František Josef I.?

Josef II. se nedožil ani padesátky (1741 – 1790) a jeho osobní život určitě nepatřil k nejšťastnějším. Svou prví ženu patrně miloval. Zdá se ale, že ona víc milovala jeho sestru, svou švagrovou, ale dlouho si svého lesbického vztahu neužila, stejně jako obě dcery zemřela mladá. Mladá zemřela i druhá Josefova manželka, ale za tou zjevně netesknil vůbec, snad ji i špatně snášel. Odešel bezdětný a jako mnohý Habsburk nacházel útěchu v bordelech a světě lehkých žen.

V habsburském rodě se dbalo na vysokou úroveň vzdělání a právě Josef, jako jasný kandidát na trůn, byl vzděláván velmi systematicky, nejen ve věcech státní správy. Možná si to často ani neuvědomujeme, ale Josefinsko-tereziánské reformy umožnily výrazně modernizovat státní správu císařství. Nechci na malém prostoru blogu vážit, zda v dlouhých sporech matky a syna nakonec převážil osvícenský absolutismus syna nad upjatým křesťanstvím jeho matky.

Ve výsledku ovšem vznikla reforma školství, katastr nemovitostí, modernizace vojenství. Robotní patent všichni známe, byl ovšem také třeba zakázán jezuitský řád.

 S velkým zjednodušením lze napsat, že se poprvé oddělily kodexy trestní a civilní a také v těchto časech končily ordály, tedy boží soudy a k pomyslnému božímu soudu šla tortura, tedy mučení. V císařství byla zakázána.

Už jako samostatný císař (po smrti matky) zrušil Josef nevolnictví a občané se mohli volně stěhovat. Prostě osvícenský monarcha si uvědomoval, že země sešněrovaná středověkými pravidly nemůže fungovat moderně a zdárně.

Ne všechny reformy se povedly. Třeba zákaz řádu Jezuitů bylo rozhodnutí velmi sporné. Ostatně na konci života už těžce nemocný císař prý mnoho příkazů vydal nevědomky, díky svým úředníkům. Po nikom z nás nezůstává jenom světlá stopa. Soudím ovšem, že Josef II. nebyl ten prkenný rokokový panovník z Formanova filmu, ale i na svou dobu vzdělaný a přemýšlivý vládce.

 

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora