Stáli Sokolíci…

neděle 19. duben 2015 12:00

Členem spolku Sokol jsem nebyl nikdy. Vlastně mne to trochu minulo. Začínal jsem jako dítě myslím u 99. smečky skautů, ale dlouho nám to nevydrželo. Ve zralém věku jsem sice pravidelně navštěvoval Vršovickou sokolovnu, kde jsme provozovali ZRTV, což byla základní rekreační tělesná výchova, ale se Sokolem to mnoho společného nemělo.

Vršovickou sokolovnu znám poměrně důvěrné z čelního pohledu i zezadu, z prostory krásného cvičebního sálu. Krátce po vojně jsem chodíval do taneční kavárny, která byla v průčelí sokolovny, na tenkrát oblíbené taneční čaje, ale víc let jsem prožil v krásné tělocvičně, kde jsme dvakrát týdně minimálně půl hodiny dost tvrdě makali na prostných, občas i nářadí. Potom jsme hrávali basketbal, jindy volejbal, nejčastěji fotbálek. Ten se vešel i do malého sálku, a mezi dvěma tělocvičnými koni jsme to mydlili klidně i pět na pět a nikdo nepřišel o nohy.

Když jsem nedávno zahlédl, že se koná setkání Sokolů v Praze 10, zašel jsem nahlédnout.

Sokolíci nestáli v dlouhých hustých řadách, ale seděli v útulné klubovně v počtu překvapivě slušném. Myslím, že jich bylo dost přes stovku. K přátelskému prostředí přispívala i sympatická sokolská kapela, stříbrovlasým vlkům jejich stradivárky zněly svěže a šedivé pěvkyně i pěvci nezůstali jenom u sokolských písní, ale zazněly i hašlerky a moravské lidovky.

Ač jsem přiznaná náplava, ve Vršovicích žiju už sedmdesát let a jejich tradice mám pořád raději. Líbí se mi, že ti mladí navazují na tradice Vršovanů, ale i Strašnických. V Domě čtení na Ruské ulici (tedy vlastně v knihovně) se 23.4. od osmnácti hodin koná další setkání občanů. Tentokrát se bude vzpomínat na staré Vršovice a Strašnice. Možná zajdou i někteří pamětníci z obce Sokolské, mají na co vzpomínat a o čem vyprávět.

Netuším, jak častá jsou setkání Sokolů, ale rád se ještě někdy zúčastním. Trochu jsem tam ovšem postrádal zástupce obce, člena zastupitelstva. Když už má ten volený orgán tu podivnou anomálii, že na šedesát milionů na kulturu komisi nepotřebuje, ale na dvacet milionů na sport komisi potřebuje, dokonce s placeným předsedou, snad by ten předseda měl mít kontakt s tak významným spolkem, jako je Sokol.

Trochu jsem se také poučil. Ve Vršovicích vznikl Sokol už v r. 1870, jen osm let poté, co Karolina Světlá pokřtila v r. 1862 sokolský prapor, a tak se také slavilo půlkulaté výročí. No a Vršovická sokolovna ze 30. let minulého století je pořád ukázkou kvalitní a účelné stavby.

Pokusil jsem se trochu zasít semínko spolupráce mezi vedlejší svatyní církve Československé a sokolovnou. Zda vzklíčí, ukáže čas. Rozloučím se sokolským: Nazdar!

 

Do perexu jsem použil původní plán sokolovny, stažený z internetu.

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora