Zde stojím, a nemohu jinak

čtvrtek 7. květen 2009 08:24

           Omlouvám se, že jsem do titulku použil známý citát velkého církevního reformátora Martina Luthera. On to říkal v úplně jiném kontextu, vyzbrojen vírou ve správný výklad Bible.

 

         Mne ten citát paradoxně napadl, když jsem, zhruba hodinu sledoval jednání Senátu o Lisabonské smlouvě. Píšu to v čase, v němž ještě není jasné, jak hlasování dopadne. Proto nemohu a ani nechci hodnotit výsledky. Sledoval jsem ovšem pár senátorských projevů. Ani ty nechci hodnotil, ve výsledku, jenom dojem z formy, pozoroval jsem je a poslouchal. Kolikrát tam bylo vyřčené různými slovy totéž. Poslouchal jsem třeba jednoho pravicového poslance, který dosti klopotně a zdobně, ale velmi korektně vysvětloval, proč bude hlasovat proti. Mohl to říci ve dvou minutách, ale potřeboval jich minimálně patnáct. Podobně to fungovalo i naopak, zase opakování stejných argumentů, zase především potřeba předvést se. Těžko některý ze senátorů přijde s něčím novým, těžko někdy někoho přesvědčí. Přesto, kolik jich stálo za řečnickým pultem a nemohlo jinak. Kolik jich muselo svými slovy přeříkat to, či ono. Zazněly i nálepky, tolik charakteristické pro diskutéry spíš hospodské, přesvědčené, že nadávka je nejlepší argument. Nebylo to naštěstí pravidlem, spíše výjimkou. Pro mne ovšem jednání připomínalo především přehlídku ztraceného času. Zaujal zejména jeden rétor. Popsaný měl hustě snad 10 stran textu. Trochu šumloval, citoval, odvolával se i dovolával, vracel se opětovně k již vyřčenému, už si zjevně nerozuměl ani sám, občas se ztrácel ve vlastním projevu, ale žvanil a žvanil. Kdybych potkal někde krásnou dvacítku, vzrušivou, a tenhle řečník jí dělal dohazovače, utíkal bych, utíkal. Asi po půl hodině plénum ujistil, že už se chýlí k závěru, snad ani nevnímal, že senátoři se už baví nahlas.

         Netuším, kolik senátorů stálo za řečnickým pultem a nemohlo jinak. Zaslechl jsem i projevy stručné, věcné. Těch řečníků. kteří měli nutkavou potřebu se projevit ale bylo přemnoho. Nechci se jim podobat a tak jenom závěrem:  řeč si lidé vytvořili na vyjadřování myšlenek. Myslet prý ale bolí. Nestačí jenom stát za řečnickým pultem a nemoci jinak. Bolesti myšlení mnoho k vidění nebylo.

        

  
Josef Hejna

Poslední články autora

SusanHloupá Evo23:109.5.2009 23:10:50
Karel JirásekValím oči a valit asi nepřestanu.07:568.5.2009 7:56:27
josef hejnaDěkuji za ohlasy19:377.5.2009 19:37:34
SusanTo Eva13:417.5.2009 13:41:09
Lída V.Popsal jste přesně12:297.5.2009 12:29:31
la.mito Eva,IP:91.48.227xxx10:157.5.2009 10:15:54
la.miJeste pro p.Hejnu09:367.5.2009 9:36:55
Tomáš JurčíkHonzo, já takové pamflety posílal09:327.5.2009 9:32:25
Pepe"VÁM PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM..."09:317.5.2009 9:31:13
HonzaA jeste by jste si vy dva09:067.5.2009 9:06:36
la.miMily pane Hejno09:007.5.2009 9:00:55
josef hejnaPár poznámek.08:567.5.2009 8:56:34
la.miObdivuji Vasi odvahu a vydrz08:397.5.2009 8:39:53

Počet příspěvků: 16, poslední 9.5.2009 23:14:45 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.