Seděly žáby v kaluži

pátek 31. červenec 2009 21:00

...Vysvětloval jim oblohu,
líčil ty světlé krtky,
mluvil o pánech hvězdářích
zove je "Světa krtky". Pravil, že jejich hvězdný zkum
zvláštní je mírou veden,
dvacet že milionů mil
teprv jim loket jeden....
 

V té záplavě zpráv o korupci, často dementně dementovaných, mne zaujala jedna informace z úplně jiného soudku. Americký kosmonaut, jehož manželka má naše kořeny, si vezl do vesmíru unikátní vydání básnické sbírky Jana Nerudy Písně Kosmické. Vyšla v r. 1878 a básníkovi přinesla určitě větší úspěch, než nepochopené Hřbitovní kvítí. Vnímám to jako nádherný symbol. Neruda je dlouho básník mi blízký, ctím ho jako skutečného Evropana, jednoho z prvních u nás. Člověka moudrého, na svou dobu překvapive zcestovalého a vzdělaného. Navíc měl i dar laskavého humoru, který najdete nejen ve vyprávění o žabách, vzdělávaných starým učeným žabákem. Neprožil lehký život, nepotkal tu dušišku, která by "vstoupila do jeho člunu". Až někdy půjdete Vladislavovou ulici v Praze, zastavte se u čísla (tuším 14), podívejte se kousek nad hlavní dveře na pamětní desku a vzpomeňte, že tady zemřel velký Čech a Evropan. Nebylo mu dopřáno ani šedesát let života. A mohl toho ještě tolik říci! I v těch Písních kosmických potkáte lehký smutek, který trochu patří k jeho veršům, tesaným drsnější rukou, ale do žuly. Možná proto přežívají, možná proto nás reprezentují tam nahoře.

Věřte, že také hvězdičky
mnoho, ba mnoho bolí,
každá si s námi naříká
slzavé na oudolí.

 

 

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora