Stáňa

pondělí 3. srpen 2009 08:44

Dneškem se završí první rok prázdnoty, první rok po jeho odchodu. Nechci přehnaně truchlit, chci mu jenom věnovat pár vzpomínek. Laskavých, takových jaký byl i on.

Nějak mu nebylo dáno založit rodinu, ač by byl určitě skvělý táta. Jeho bráchové se manželství nevyhýbali a tak měl možnost užívat si synovce a hlavně neteře. Moje dcery měly ve svém strejdovi ochránce i rádce, průvodce, zejména po pražských divadlech. Znaly ho i z pobytů na chaloupce, kde se uměl postarat nejen o stárnoucí maminku, ale i o své neteře. V rodině se tradovalo i pár humorných historek třeba o bráchově pedanterii v určitých situacích, ale vždycky jsou to vzpomínky úsměvné, prostoupené úctou k člověku, který pro svou rodinu i dost obětoval. Když mu vyšlo trochu času a komunisté mu dovolili, vyjížděl rád na cesty, talent na jazyky rozvíjet nemohl, alespoň se snažil udržet základní znalosti.s1.jpg

 V mládí mne vodil i na milované opery, tam jsem se tedy nevyvedl, ale k divadlu, filmu a literatuře přivedl i moje děti. V posledních létech jsem už do divadla zval spíš já jeho, on si zachoval jenom operní abonomá, to pro něj byl vždycky skutečný svátek. Vyslechl jsem potom podrobné reference o hlasech interpretů, kvalitě dirigenta i souhlasné, či nesouhlasné vyjádření k pojetí inscenace. Občas jsem ho trochu rozčílil, pobaveně, protože jeho názory mi přišly příliš starosvětské. Ale strávili jsme také řadu hodin vzpomínkami na divadlo let padesátých a šedesátých. Těmat bylo mnoho, drobné pohoštění bylo samozřejmostí v každé chudé chaloupce a tedy i potom v Praze. Potom přišly smutky, drobné, stupňované. K těm se vracet nebudu, zůstává milá vzpomínka na staršího bráchu, který mne v dětství opečovával a já měl na konci jeho života možnost mu ten dluh trochu splatit. Často přemýšlím, kde se v klukovi z doškové chaloupky vzalo tolik talentu. Nejen jeho kaligraficky psané dopisy prokazovaly jeho výtvarný talent. Sluch skoro absolutní, zažil jsem ho mnohokrát třeba při poslechu rozhlasu. Zazněly první tóny nějaké árie a on jí nejen přesně zařadil, ale správně určil i interpreta. s.jpg

Neměl bych tajit, že i nejstarší brácha byl obdarován tvůrčími schopnostmi. Rád jsem vždy přiznával, že já jsem nejen nejmladší, ale i nejblbější.

Už rok nemám za kým zajít, s kým si popovídat, s kým se vrátit na pěšinky dětských her a jistoty rodičovské lásky. Sbohem, brácho, chybíš mi.

Josef Hejna

Poslední články autora

Josef hejnaDost jsem zvažoval, zda tu vzpomínku vyvěsit.21:383.8.2009 21:38:06
VanekKarma13:303.8.2009 13:30:25

Počet příspěvků: 2, poslední 3.8.2009 21:38:06 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.