Nové Město pod Smrkem

středa 5. srpen 2009 10:48

Ještě pár návratů do toho zvláštního kraje mi snad bude dopřáno. Němectví s češstvím se tady už nesváří, romské etnikum dost prorůstá se starousedlíky a překvapilo mne jak výraznou expozioturu tady mají Vietnamci. Byl jsem z toho městečka trochu rozpačitý, přiznávám. Zasazené je v nádherné přírodě kousek od hranic s Polskem, na dohled majestátného Smrku, který byl povýšen na krále Jizerek.

Když se potkáte s počasím, občerstvit se můžete  u pramene chutné kyselky, kterou se napájejí vydatně i místní. Náměstíčko je nevelké, takové nenápadné. Jsem dávným milovníkem různých lokálních muzeií a ani tady mne nezklamali. Do perexu jsem dal model staré rozhledny na Smrku, jehož replika vkusně zdobí pražskou ZOO. O hornické tradici vypovídá určitě nejen zdejší muzeum. Podle blízké hory Měděnec by se mohlo zdát, se se tady těžily suroviny právě pro tento kov. Leč nikoliv, těžiště měděnce byly spíše v Polsku, zdejší bohatství vzniklo z těžby cínu, přesněji jeho rudy. Když se procházíte městečkem, ještě potkáte zbytky bohaté minulost, ale řídce. Zažil jsem ho vždycky jakoby ospalé, nejen vedrem. I v dešti.

Udělal jsem tam jednu zvláštní zkušenost. Na jeden oběd jsem zašel do vietnamské občerstvovny. Takové už hodně luxusní, žádná běžná vyvařovna. Bar, všechno vyšperkované, vietnamský barman a vrchní v jedné osobě elegantní, řekl bych skoro vyfiknutý. Sedělo tam pár štamgastů, snad i jeden Čech, s jistotou to nevím, ale asi pět jeho kamarádů z východu. Já čekal stranou, že si objednám, ale pan vrchni mne přehlédl opravdu jako krajinu pod horou. Možná jsem to cítil zaujatě, ale nepatřil jsem tam, připadal jsem si jako trochu na nepřátelském území, nevítaný. Naproti mne obsloužili normální číšníci, velice přátelští, tenhle Saigon jsem už nenavštívil. To ovšem jenom poznámka na okraj, spíš pocit, možná nesprávný.

Toulal jsem se po městečku opakovaně, udělal i pár fotek, které vám nabídnu jako můj pohled na svět drsnější, ale krásné přírody a civilizaci v ní.

 1.jpg

Nejen lomený oblouk gotických věží obracel oči věřících k bohu.

2.jpg

Odstrojené katolické kostely na mne působí smutně. Nevím to s jistotou, ale zdá se, že sluneční hodiny na Svaté Kateřině odměřují zánik.

3.jpg

Tady asi nezbylo na rekonstrukci, snad jenom ty květiny zdobí zašlou fasádu.

4.jpg

Tohle trochu atypické souboudí mne zujalo svou neurčeností.

5.jpg

V místním muzeu potkáte zdejší historii na malém prostoru, ale přehlednou.

6.jpg

Pokud je tohle žernov, nechtěl bych ho mít uvázaný okolo krku.

7.jpg

Tenhle chrám doby zřejmě nouzí nestrádá. Bar i herna chybět nemohou.

8.jpg

Takové trochu socialistické centrum nákupu i společenského života.

9.jpg

Nad tímhle pozůstatkem socialistického středověku plakalo i nebe.

10.jpg

Potkáte ale i chaloupky udržované s úctou.

11.jpg

Závěrečný pohled na rozloučenou se mi moc nevydařil, ač městečko líbezné je. Snad mi promine.

Josef Hejna

Poslední články autora

josef hejnaKoukám, že mi to zase neodešlo.12:035.8.2009 12:03:46
helena k.Nechci příliš11:155.8.2009 11:15:33

Počet příspěvků: 2, poslední 5.8.2009 12:03:46 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Josef Hejna

Josef Hejna

co přinese život...

Rozostřené oko důchodcovo... Mám také blog na http://josefhejna.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.